Držím ti miesto

Československý žúr.

*Berou nám práci. A místa na univerzitách. Nechali si nejkrásnější hory i brynzové halušky. A taky ten temperament, toho nám sem mohli trochu poslat. Ale aspoň máme ke komu blahosklonně shlížet a cítit se o trochu větší a lepší. Hej, Jožo, řekni „řeřicha“! A cože znamená ten váš „drevokocúr“? Čehúni a Čobolové. Západniari a Východniari. Češi a Slováci. Bratia, nebo věční konkurenti?*

*Jsme i po našem rozdělení stále frajeri? Jsme rana a nôž? Dvaja blázni na mori? Dáváme si iba pekné mená? Nebo máme tisíc dôvodov na sto rozchodov? Rozumíme si ještě?*

Nově založená kapela složená ze všech členů souboru otevře na provázkovském dvoře bezpečný prostor nebezpečně chlácholivé nostalgii. Protože kde jinde mluvit československy než v Brně?

Inscenovaný koncert v režii Anny Davidové rozezní slovenské melodie i české stereotypy. Večírek neboli žúr jako znovuobnovený rozhovor mezi národy, které nerozdělila ani státní hranice. Ale na jaké časy se to teď vlastně nad Tatrou blýska?